Video o Samovi
Na Lordoftherings.net se objevilo nové video, které se věnuje postavě Sama Křepelky. Krom spousty zajímavých informací obsahuje i poměrně dlouhou ukázku z Návratu krále. Uvidíme hobity v doupěti Oduly a Frodovu hádku se Samem. Vřele doporučuji!

• 10MB QuickTime MOV

Peter Jackson možná natočí Hobita!
Zdroj: FilmPub
V době kdy se na Novém Zélandě usilovně pracovalo na filmovém zpracování epické trilogie spisovatele J.R.R. Tolkiena Pán prstenů byly debaty o tom, zda někdy vznikne i adaptace "předmluvy" (lépe řečeno předknihy) třídílného vrcholného díla světové fantazy literatury, dobrodružství s názvem Hobit a podtitulem Cesta tam a zase zpátky, byly prakticky nemyslitelné. Po nečekaném úspěchu, který Jacksonovy filmy sklidily prakticky po celém světě, se ovšem myšlenka natočení dalšího snímku zasazeného do světa Středozemě začíná producentům jevit jako víc než sympatická.

Samotný režisér Jackson, kterého by se případné natáčení přímo týkalo, k tomu při příležitosti premiéry završení své několikaleté práce, třetího dílu Pána prstenů, novinářům sdělil toliko to, že by se rád takového projektu zúčastnil, problém však vidí ve vypořádání autorských práv. Naopak producent Mark Ordesky srší pouze a jen optimizmem. V rozhovoru pro The Herald Sun se nechal slyšet, že natočení filmu na motivy dobrodružného příběhu Hobit přijde v budoucnu s velkou pravděpodobností na přetřes. Jak vše dopadne vás samozřejmě budeme včas informovat. [FilmPub - vše o světě filmu]

Recenze na hru Hobit
Zdroj: Tiscali Games

Her na motivy Pána prstenů se v poslední době již několik urodilo, ale trochu stranou zájmu a pozornosti herních vývojářů a vydavatelů zůstával příběh Bilba, který se odehrál před Pánem prstenů a který popisuje knížka Hobit. Byl by hřích toto lákavé téma nezpracovat, zvláště v době, kdy v kinech začíná kralovat závěrečný díl filmové trilogie a tudíž potencionálních kupců teoreticky existuje spousta. Něco takového si nejspíš řekli u Vivendi a narychlo splácali third-person akční adventuru s příběhem z Hobita. Jako pojistku přidali podtitul The Prelude to the Lord of the Rings, aby každý hnedle poznal, že se jedná o hru z prostředí Středozemě, a šup s tím na pulty obchodů, aby na předvánočním trhu prodali co možná nejvíce kousků.

Akční adventura ve stylu Harry Pottera
Vzhledem i konceptem je The Hobbit velmi podobný akčním adventurám s příběhy malého kouzelníka Harryho Pottera. Celou hru projdete s jednou postavou, ne však Harrym, ale v roli hobita Bilbo Pytlíka. Postavičku vidíte z pohledu třetí osoby pěkně zezadu a jelikož je hra spíše pro mladší hráče, tak většina hry se nese v duchu všelijakého hopsání, přeskakování, sbírání drahokamů a sem tam nějakého toho boje. Zatím jsou tedy obě hry, až na námět, v podstatě stejné, odlišnosti tu však jsou. Především Hobbit má alespoň o dvě třídy horší zpracování. Grafikou počínaje a ovládáním konče. Bilbo nevypadá moc jako hobit, ale spíš jako zakrslý dredař, samozřejmě kromě oblečení. Mě osobně připadal vysloveně hnusný, ostatně stejně jako mnoho dalších postav, které cestou potkáte. A jestliže některé postavy nejsou ošklivé svým vzhledem, tak jsou rozhodně všechny podprůměrně zpracované. I při nejvyšších detailech jsou charaktery hrozně hranaté a narozdíl od některých scenérií (třeba Hobitín) se na ně prostě skoro nedá dívat. Jediným plusem je, že po většinu hry se Bilbo pohybuje osamocen, takže budete pohledu na hranatého Gandalfa či jiné známé hrdiny ušetřeni.

Příběh podle knihy
Celá hra je rozdělena na 12 levelů, které vcelku věrohodně mapují Bilbovu cestu z Hobitína přes Mlžné hory až k Osamělé hoře, kde drak Šmak hlídá ukradený trpasličí poklad. Pokud jste četli knížku, budete docela dobře vědět, co vás v tom kterém levelu čeká. Drobné odlišnosti tu samozřejmě jsou, protože by levely byly jednak moc krátké a také místy dost nudné. Například v Mlžných horách se odehrávají levely hned dva. V tom prvním je vaším úvodním úkolem najít něco dřeva na podpal, jenže se to trochu zamotá, takže než se vrátíte zpět ke svým přátelům, projdete skoro celé hory. Druhý level se odehrává v jeskyních pod horami a vaším úkolem je dostat se ven. Ti, kdo příběh Hobita znají, jistě ví, že právě na konci tohoto levelu se setkáte s Glumem a najdete Prsten.

...
...

>>> Celá recenze a hodnocení na Tiscali Games <<<

Recenze na hru Lord of the Rings: The War of the Ring
Zdroj: BonusWeb.cz
Kdo by nechtěl pořádat hon na Gluma, vést obranu Helmova žlebu, bořit mosty v Osgiliathu či ztéci Černou bránu Mordoru? Kdo by si rád nezkusil vést do boje skřety, obry a haradské divé muže? Jaká je hra, která tohle umožnuje?

Je beze všech pochybností, že si pro příchod své realtimové strategie Lord of the Rings: War of the Ring vybrali autoři z Liquid Entertainment a distributor Vivendi naprosto ideální čas. Přestože nemají lincenci na filmovou ságu (tu si pevně drží Electronic Arts), využívají dovedně šílenství, které rozpoutává očekávaný příchod Návratu krále do kin. Je dost pravděpodobné, že řada fanoušků sáhne bezmyšlenkovitě po krabici s dominantou v podobě magického obrazu Prstenu. A nakonec – proč bezmyšlenkovitě. PR řeči okolo Války o prsten ji představují skutečně v tom nejlepším světle, jemuž je těžké nepodlehnout. Strategické zpracování klíčových okamžiků Třetího věku Středozemě, možnost vést jak svobodný lid, tak i Sauronovy kreatury, bitva o Helmův žleb, Minas Morgul a další, s přítomností hlavních hrdinů knihy a dalších notoricky známých postav. Koho by to nelákalo? Až do vydání hratelné demoverze vládla mezi tolkienisty neudržitelná nadrženost. Nicméně ta nepředstavila nový produkt autorů kvalitních Battle Realms v nijak dobrém světle – a pohříchu je nutné hned na začátek podrobné recenze přiznat, že LotR:WotR očekávání zdaleka nenaplnil.

Kampaně a game design
Především ze začátku se asi většina hráčů bude zabývat singleplayerovými kampaněmi. Jsou dvě, nijak překvapivě pak nabízejí každá po deseti misích za svobodný lid Středozemě a za zlé síly. Světlá kampaň nejprve zajímavým způsobem vypráví osudy Gimliho, Legolase a Boromira před jejich připojením ke Společenstvu (lov na Gluma a dobývání Dol Gulduru v Temném hvozdu, boření mostů v Osgiliathu, či odvracení skřetích nájezdů na trpasličí království), následně se hráči podívají do Rohanu a užijí si bitvu o Helmův žleb, na okamžik se přesunou do gondorského království a závěr obstará citadela zla Minas Morgul a zlopovětsný průsmyk Cirith Gorgor.

Není to špatný výběr a leckdy autoři projevili i dost velkou dávku invence při vymýšlení zápletek jednotlivých misí. Jenže – nestačí to. Bitva o Helmův žleb je ve srovnání s úchvatnou půlhodinovou filmovou scénou jen trapnou místní šarvátkou. Že padnou čtyři stovky skřetů? Pardon, ale taková "armáda" je nedůstojná i provinčního skřetího otrokáře, natož mocného Sarumana. Zamrzí nepřítomnost bitvy na polích Pelennoru, ale při omezenosti, jakou autoři projevili při zpracovávání klíčového boje o Rohan, je to možná dobře.

Sauronova kampaň je určena zkušenějším hráčům, což se projevuje zejména v otevřenějším a méně lineárním game designu. Úkoly se ze začátku odehrávají i tisíc let před rozhodujícími bitvami ve válce o Prsten. Sauron musí pod svou nadvládu dostat Dol Guldur a získat pozici v Temném hvozdu. Dále k sobě připojí (jak jinak než silou) mocné kmeny skalních obrů z Mlžných hor a vybojuje několik zajímavých bitev. Dějem se taktéž epizodně mine Saruman, který však tak tak stihne vytvořit své Uruk-hai a zase zmizí v propadlišti historie.

Problémů je v singleplayer části hned několik. Předně – jakkoliv zní zadání úkolu často zajímavě, většinou se zvrhne v pouhý stereotyp výstavba základny – výroba spousty jednotek – zničení nepřátelské základny. Misí, kde se nestaví, či postupně nedobývá několik míst na mapě, je minimum. Navíc zejména kampaň za dobro je jednoduchá až prostá, nepřátelé jsou pasivní a nechají hráče se prakticky volně rozvinout, maximálně sem tam pošlou malou skupinku jednotek, která si vyláme zuby na dvou chytře postavených obranných věžích. Hraní tak znamená stereotypní odklikávání cut-scén a opakování stále téhož postupu při výstavbě základny, výrobě jednotek a boji, což se brzy omrzí.

Rohanští jezdci a spol.
Trochu zvláštně působí už samo založení hry. Ta nabízí dvě pečlivě vybalancované strany konfliktu, ale člověk, který má Pána prstenů načteného a nakoukaného, se nemůže zbavit dojmu, že prostě NENÍ v pořádku, když vesničan postaví kasárna a z nich začnou jako králíci vyskakovat gondorští ozbrojenci či rohanští jezdci, kus vedle si založí tábor elfové, trpaslíci a vznikne z toho krásně kosmopolitní, početná armáda. Svobodný lid by měl vycházet z minimálních zdrojů a mít výrazně silnější jednotky, které nelze nijak moc obnovovat, což by lépe naznačilo zoufalý boj o přežití proti vlnám skřetích nájezdů. Výrazný populační limit pak omezuje velikost bitev na několik desítek jednotek na každé straně, což je kruté spíše k tradičně velmi početným skřetím tlupám, ale Pán prstenů prostě není jen o komorních řezanicích někde v skrytu v lesíčku. Na megalomanské bitvy na polích Pelennoru a úctyhodné ztvárnění bitvy o Helmův žleb tak budou fanoušci muset počkat na Battle for Middle Earth.

...
...

>>> Celá recenze a hodnocení na BonusWeb.cz <<<