TolkienCon 2004

Dnes v 14:25 byl oficiálně ukončen letošní ročník TolkienConu. Tento článek by měl být prostorem pro vaše reportáže, které rád uvítám na svém mailu cerovsky@jcsoft.cz. Potěší jakékoliv komentáře. Po pravdě v tuto chvíli jsem především neuvěřitelně unaven a ospalý. Dá se říct, že Conu jako takového jsem se vlastně neúčastnil. Nevím. jak se vám líbil program. Nevím, jak to všechno fungovalo. Nevím, jestli v budově prostě nebylo skoro 400 lidí, kteří se na mně usmívají aby neurazili a děsně se nudí. Takže... jaké to bylo? Opravdu rád bych to věděl...

Reportáž z Lidových novin - Čau Gandalfe
V pátečním magazínu Lidových novin byla uveřejněna reportáž z TolkienConu, která je docela... zajímavá. Dle mého soudu napsána tak, aby ukázala fanoušky způsobem, který si pan redaktor zvolil - jako bandu náboženských fanatiků, rozpolcených osobností a celkově divných nenormálních osob. Inu posuďte sami, text reportáže se krom tištěné podoby objevil i na webu.

Reportáže z Conu:

• Návrat krále a Tolkienconu (Honza Pavlík na Sardenu)
• Jak jsem neviděla Pána prstenů - Návrat krále (Boromira)
• Reportáž z TolkienConu 2004 (Arin)
• Tolkienovi fanoušci se setkali v Praze (Smaug pro HN)
• Půlnoční a TolkienCon (Ruby)

Fotografie z Conu:

• Set zmatených záběrů od Belcarnena (spíše pro lidi z fóra)
• Sada fotek od Lindatiriona
• Sada fotek od HaDa
• Sada fotek od Wulfa
• Sada fotek od Gilrose
• Sada fotek od Ruby
• Sada fotek od Deneb

Video z TolkienConu
Během akce jsem krom pár fotek natočil i několik zmatených záběrů. Rozhodně to nic nevypovídá o celé akci jako takové, ale pokud si chcete připomenout věčné běhání z přízemí do třetího patra, pak máte možnost. Video je ve formátu WMV, snadno jej přehraje (pokud možno nejnovější) Windows Media Player.

• Video z TolkienConu (7.7 MB WMV)

Reportáž nejen o TolkienConu z Českého rozhlasu
V neděli dopoledne odvysílal Český rozhlas 6 další díl pravidelného pořadu Rádium, ve kterém se tentokrát mluvilo o Pánu prstenů a z velké části o TolkienConu. Po pravdě jsem to ještě celé neslyšel, snad jsem se moc neztrapnil :-)
Stránky pořadu: http://www.rozhlas.cz/radium/styl/_zprava/101717

TolkienCon z pohledu hlavního organizátora

Tak... a je to za mnou. Poslouchám tu Písně elfích slavností, které jsem na Conu dostal jako dárek (díky!) a připomínám si, jak to o víkendu vypadalo. Jen velmi, velmi těžko se mohu vyjadřovat na téma "jak to dopadlo", protože to skutečně nevím. Za organizátory šlo o docela vyčerpávající akci. Nemá cenu rozepisovat se o komplikacích a jiným nesmyslech, teď už ne. Je po akci a snad byla úspěšná. Od začátku jsem počítal s tím, že toho moc z programu nestihnu. V tomto směru to dopadlo ještě hůř, viděl jsem jen několik málo úztržků z pár zásadních částí celé akce. Pokusím se na web dát záznam mé tradiční aktivity - přebíhání z přízemí do třetího patra. Za Con jsem shodil dvě kila, minimálně jeden přínos to mělo :-)

Na tomto místě musím poděkovat několika lidem. V první řadě je to Láďa. Bez něj by prostě nebyl program takový jaký byl. To on domluvil drtivou většinu přednášek, přesvědčoval jednotlivé lidi aby přijeli, ... takže díky. Poděkovat musím i lidem ze Společnosti přátel díla J.R.R. Tolkiena. Ekanovi za pomoc při organizaci, Halís (nebo spíš Jixipen) za zajištění bufetu společně s Raven a dalším. Mé díky patří i Lindatirionovi, který (ač nežádán) přidal svou ruku k dílu a krom mnoha jiných záležítostí zajistil akustiku do tělocvičny a postaral se i o koncert. Zapomenout nesmím na všechny ty přednášející, kteří se zapojili do společného díla. Na morální podporu lidí z JCsoftu, bez kterých by to se mnou asi seklo. Díky patří Laisi Finwen a jejímu elfímu koutku, který potěšil, překvapil a na duši pohladil mnoho účastníků. V neposlední řadě pak patří díky vám, účastníkům akce. Bez vás by to nešlo. Ať už v kostýmech nebo bez nich, hlavně vy děláte celou atmosféru. A ta, kterou jste vytvořili právě vy, byla (alespoň v tom málu co jsem zaznamenal) báječná. A na závěr patří mé díky i lidem z Eurotelu. Stát se hlavním partnerem akce tohoto typu asi není úplně běžné a faktem je, že bez této podpory by to nešlo. A pokud ano, mnohem složitěji a ještě náročněji pro nás...

Co ještě dodat. Jsem trochu namněko. Po pravdě mne pár poděkování z očí do očí dojalo k slzám. Bylo to tam s vámi fajn. Uff, už toho nechám. Tak ještě pár technických věcí. Bylo nás tam skoro 400, což je slušný počet. Doma mám sbírku zapomenutých věcí, takže pokud vám něco chybí, neváhejte mi napsat. Třebo se to našlo. No a závěrem bych rád odpověděl na dvě otázky, které jsem dostával docela často. Odpověď na obě se vejde do jedné krátké věty. Napřesrok se doufejme uvidíme zas a dozvíte se to na tomto webu...

Zápisky pobočníka Nenymirova 
Můj vznešený pán Nenymir se rozhodl, že slávu hvozdů Západních hranic je třeba trochu posílit a vyrazil tedy na setkání šlechty Středozemě. Neb kníže je kníže, a má mít dvůr, vyjela z Noldor též paní Mariel, a světlonoška Vee. Kapitán korábu jež nás v Plzni naložil, se tvářil značně poděšeně na výzbroj a zavazadla mého pána (akce trvá tři dny, tak si vezme tři tašky na osobu:o) nicméně za úplatu našel odvahu a klíč od kufru. V Práglu jsem do města pronikly ochočeným krtkem k Naugrim, kdež v hale nalezli jsme naši kněžnu Lyrel Míriel*
Neb pán nechal mapu na korábu, bylo hledání paláce, v němž setkání mělo být poněkud bizarnější než by bylo záhodno, avšak nakonec jsme sklidily plody svého úsilí v podobě zařazení se do fronty velikostí odpovídající významu akce (moc velká). V té frontě došlo k jevu, který nás v poslední době zužuje – nebereme-li sebou podané snižuje to náklady, ovšem zvyšuje náklad. A tak jsem ač Noldorský kapitán převážnou část dne věnoval zkoumání, co kam právě padá. Ale i toto protivenství bylo zdárně přečkáno (na čemž měli podíl přítomné slečny a paní, se zájmem sledující naše úsilí zvládnout kopu větší sebe). Pak i my zvolili síň a vztyčily stany (pozn. Belcarnen - je to neuvěřitelné, ale oni tam skutečně postavili stany!), tak Západní Hraničáři s Nezordnonií vytvořily ležení Noldor, u jehož bran ležel Wrauu a jež mělo zaskočit mnohé ( zvláště společensky unavené v ranních hodinách obracelo k sebe zpytujícímu zkoumání zdravého vnímání reality ).
Na večer se z paláce vydal průvod směřující do sálu, na shlédnutí příběhu krále Elessara, procházel ulicemi a mocně a mnoze pěl a zněl, za zvuku bubnů a píšťal. K té podívané mi nepřísluší promlouvat, snad jen, že útok Rohirů nás zvedal ze sedel, a mé papírové kapesníčky nakonec urazily dlouhou pouť až k posmrkávající slečně na konci řady.
Po půlnoci jsme ve velké síni ponejprv trochu hrály, a poté rozebíraly ze všech stran nešvary zrcadel zkreslujících obraz Středozemě. Velká pozornost připadla zvláště Legolasovi a jeho kouskům ( respektive činům při pokusu o něž by skončil na kousky ) , kterémuž byla přiznána paralelní identita „moviestar“ – díky čemuž mnoho z Eldar vyřešilo své komplexy nepohyblivosti a nešikovnosti, které v každém z nás pohled na jeho skvělost prostě probouzí. Čas kráčel nocí a bral mnohé do náručí pokrývek a jen pár nás zůstalo bdělých.
Ráno započal Andre svou strhující přednáškou. Mé prokletí bylo, že pán si přispal a mne vyslal abych vstřebával informace a pak mu je předal. Po několika minutách jsem byl přesycen informacemi jako hřib modrák za deštivého období, a pán nikde, inu poslat vojáka na itelektuální linii není nejlepší volba. Abych pravdu řekl následující přednáška mne zaujala především tím, že Láďa svíral v ruce jablko ( já nesnídal ). Sic se mne ( a posluchače ) pokoušel přesvědčit, že má tužba je jen projevem světa jevů, ovšem já se z toho málem zjevil a jsem věru rád, že za prostý lid o takovýchto paralelních spirálách realit přemýšlí aristokracie, a nám pak zjeví jak to s nimi zrovna dneska je.
Přišel čas oběda, a neb i pán seznal, že nejen slovem Láďovým je živ člověk i elf, a tak jsme rádi přijali Faireho pozvání do elfího koutku. Bhééé ono to bylo něco zdravého a bezmasého. Až kouzelné zpěvy, a laskavé úsměvy paní Laisi dokázali odvrátit můj nářek Hraničáře. Noldorky se začli věnovat výrobě šperků, paní Lyrel odpočívala, a mi vyšli na Anděla pro bratra Kubíka. Jestliže, předchozí večer tma mnohé skryla, nyní jsme Pražanům byli opravdu lahůdkou. „Hele tamdle de Frodo“ patřilo k těm zdvořilejším. Plést si mého pána s půlčíkem svědčí o úrovni zraku a mentality oněch jedinců, ovšem občasné posunutí dýky za pasem zajistilo průchod davem.
Tak tedy odpoledne nám proteklo mezi prsty a čas spěl k Nenymirově přednášce. Patrné znaky nervozity, jež se projevovali především touhou někoho zabít – pro vytříbení myšlenek, začali být mírně hrozivé, neb jednak směr onoho tříbení byl převážně na mne, a jednak měl pán rozčilením problém spáchat souvislou větu. Naštěstí naše laskavá a vzácná paní Lyrel Míriel ukonejšila obavy a do srdce vložila jas. Tak tedy Nenymir Liquindo, syn Nemirův dal nahlédnout v mnohé činy dějin Ardy a na konci se dočkal potlesku.
Večer jsem doprovodily naši paní Sterona na loď do jejích domovů, takže nevíme nic o činech, až do půlnoci, kdy shledali jsme opět věrné a bdělé a střetli se na poli ducha přátelství. Neb šlo o noc poslední, nabídka činností v paláci byla pestrá. Mnozí se společensky unavili a pousínali na rozličných místech (od stanu přes topení ), mnozí střídavě klimbali, střídavě diskutovali, a v koruně schodů se usídlila víla a pěla nocí až k úsvitu.
Neděle byl loučení a žalu plná. Odkládali jsme majestát a nakládaly krosny. 
V poslední chvíli jsme i čepele mečů nechali spatřit světlo dne, ale jen lehce a volně. Rozdali se ceny, rozdali se polibky, a příslušníci všech svobodných národů se rozešli do svých domovů. Tak skončil příběh Tolkienconu pro tento rok.
Napsali jsme tento report, z pověření našeho pána, neb ihned po příjezdu žal s odloučení spolu s únavou schvátily jej a nevíme kdy se probudí. Tak tedy odpusťte že nepotkáte se zde s analýzou přednášek a momentů, však k tomu necítíme oprávnění ani potřebu. Přednášky byli zdařilé, a každý si našel to své, stejně tak jako palác byl plný zákoutí a osudů a každý si mohl volit podle svého gusta, to co jej naplňovalo radostí. Náš vděk a obdiv patří všem přenášejícím, účinkujícíma organizátorům, z nichž především Belcarnenovi, neb on dal všanc své jméno a pověst , a všem přátelům za to že byly, a že byly tak kouzelní*

Nenymirova poznámka: Nevím jak ten report bude vypadat, tak bychom rádi připojily naše nehlubší díky Belovi za udatnost, Ruby, Andremu, Láďovi a dalším za shovívavost a pomoc, Lamairu a Laisi za skvělost, mému dvoru za věrnost, a především mé paní Lyrel Míriel a za lásku, opatrovaní a milost. Pro takovéto chvíle stojí za to žít. Děkuji*

Výsledky znalostního kvízu v rámci Tolkien Conu 2004

Všem 59 odvážným znalcům děkujeme za účast a vítězům gratulujeme!