V poslední době se objevilo pár zajímavých fotografií a pomalu ale jistě se blíží uvedení DVD Dvě věže na trh. Žádné skutečně zásadní informace ale nejsou. Nedávno mi dorazil docela zajímavý text. S jeho obsahem se tak úplně nemohu ztotožnit, dost věcí mi na něm přímo vadí... každopádně mám pocit, že mnoho lidí by mohl zaujmout. Ať tak či onak... (Belcarnen)

Text pochazi z kostela v Prelouci, kam sme nahodne zavitali na jednom vylete. Proste se mi to zdalo zajimavy, myslim, ze by to mohlo rozbourit posledni dobou podezrele klidne ctenarske ohlasy :-) Ja osobne s vetsinou tech veci souhlasim, protoze jsem verici clověk, ale protoze jsem jinyho nabozenstvi, nez krestanka, tak me ty reci o "jedine ceste" celkem stvou. Kdyby mluvili o Bohu obecne, tak to je v pohode, Boha uctivaji vsude na svete, kazdej svym spusobem, ale kdyz mi nedko rekne, ze kdyz ze mne nebude krestanka, tak nemam sanci - dekuju pekne. Chudaci eskymaci a krovaci, kteri o Jezisovi v zivote neslyseli. Jooo kdyby aspon dostali sanci se znova narodit :-) (zaslala Veronika)

Nové perspektivy. Vydal BTM – Brněnská tisková misie, křesťanská ekumenická nezisková společnost. www.btm.cz e-mail: btm@btm.cz

Pán Prstenu nebo jeho otrok?

CORNELIA ABRAHAM

MOC PRSTENU

Snad každý, kdo ho jednou uviděl nebo dokonce nosil, je jím posedlý. Gluma kvůli němu ovládlo šílenství. Udělal by všechno pro to, aby svého Miláššška dostal zpět. Bilbo Pytlík je schopen se s ním rozloučit teprve po Gandalfovu rázném napomenutí. Boromir propadá moci jeho kouzla a dokonce ani Frodo Pytlík není schopen jeho pokušení zcela odolat… A přece se od něj požaduje nemožné – nemožné pro každého, kdo jednou propadl moci Prstenu: jediná cesta ke skutečnému osvobození: Prsten zničit. „Ten Jeden“, Prsten moci.

J.R.R.Tolkien ve své klasice „Pán Prstenů“ píše o jedné nepatrné zlaté věcičce, která probouzí žádostivé sny a rozplétá neřešitelné zápletky. Nemusí se však vždy jednat o šperk. V životě se najde stopadesát jiných věcí, které tě mohou spoutat, aniž bys to pozoroval a chtěl. Myslíš si, že jsi jejich pánem? Jsi přece svobodný, nenecháš si od nikoho rozkazovat. Máš svůj život plně ve svých rukou – opravdu? A neuvědomuješ si, jak tě ta břemena pozvolna, tajně a tiše ovládají. Nejde jen o alkohol či drogy. Sžírat tě také může touha po jiných věcech. Uznání, úspěch, moc, peníze či kariéra. Udělal bys vše pro to, abys tyto věci získal. Šel bys přes mrtvoly, bez milosti bys štval své černé jezdce proti každému, kdo se ti postaví do cesty. Odstrašujícím příkladem je Glum: v hloubi duše nešťastná, politováníhodná bytost. Zaujetí prstenem ho zcela zotročilo, ovládlo všechny jeho myšlenky. Glum není pánem Prstenu. Prsten, tento kus zlata, vládne jemu.

ZAČÁTEK KONCE

Možná jsi jako Glum, který se krčí vedle spícího Froda. Hádají se v něm dva hlasy. „Vezmi si Miláška! Pak budeš mít moc! Velký Glum! Jissstě!“ A jinak: „Snad má miloušek pánešek přece pravdu, když se chce miláška zbavit. Jak je to s tebou? Jak odpovídáš svému vnitřnímu hlasu? „Jen tak dál: hleď šířit tu lež, získáš svou odměnu!“ Nebo přece jen: „Přiznej se: může být to, co děláš, skutečně správné?“

Očarování takovými břemeny, jako jsou touha po penězích, kariéře nebo moci, usmrcuje mnohé – nejen lidi. Vzpomínáš? Kvůli Prstenu v „Pánovi prstenů“ se mnozí stanou zabijáky: počínaje Isildurem a konče Sauronem.

Když Glum konečně vzácný šperk získá, zaleze daleko od všech, od své babičky a přátel, hluboko do podzemí, aby mu nikdo, ale opravdu nikdo nemohl jeho miláška vzít. Teď už začíná bezohledné, chladnokrevné zabíjení, a nejen to: výsledkem je i smrt vzahů, konkurenční smýšlení místo přátelství, návrat do osamění místo budování vztahů.

Snad tvůj život ještě nevypadá takto: Přátelství jsou pryč, protože je třeba budovat kariéru. Je třeba využívat spolupracovníky, aby ses dostal na vyšší pozici. Rozehrát boj o moc, aby bylo vidět, že máš převahu. Snad přijde okamžik, kdy si uvědomíš, jak tato břemena tíží a ničí.

HORA OSUDU

V „Pánovi prstenů“ se Frodo zoufale ptá: „Mám ještě jinou možnost než jít k hoře osudu?“ Ne, neexistuje žádná jiná možnost, která by zničila moc prstenu. A ty se ptáš: „Mohu i já najít místo, které zničí věci, které mě zotročují?

Existuje nějaká Hora Osudu, Orodruina, kde se mohu takových věcí zbavit?“ Ano, existuje. Není to ovšem žádná hora – je to pahorek. Na něm stojí hrubý dřevěný kříž. Na tom kříži někdo zemřel: Ježíš Kristus, Boží Syn. Zemřel místo nás. Vzal na sebe hříchy nás všech. Nemusíš se s nimi dál vláčet. Někdo už zaplatil za břemena tvého života. Tři dny po svém ukřižování Ježíš vstal z mrtvých a zlomil moc smrti. I dnes každému z nás nabízí: „Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout:“ (Bible, Matoušovo evangelium, kap. 11, verš 28)

Ne, neexistuje žádná jiná cesta. Stejně jako musí Frodo a jeho společníci putovat napříč Středozemí, aby zničili Prsten, neexistuje ani pro nás jiná cesta, na které bychom se zbavili svých břemen, než k Ježíši. Ty ale nemusíš putovat křížem krážem po celém světě, aby ses mohl setkat s Ježíšem. Můžeš s ním mluvit tady a teď. V jednoduchém rozhovoru – v modlitbě – mu můžeš říct, co tě trápí a s čím se můžeš vypořádat. Ježíš vezme na sebe všechno, co tě tíží. On tě může osvobodit.

Svět okolo tebe se asi nezmění jako mávnutím kouzelného proutku. Zlo se efektně nerozplyne, nezmizí v obláčku dýmu jako Nazgůl v ohni Puklin Osudu. Ale tvůj vlastní, malý svět bude změněn. Možná ne v jediném okamžiku, snad musíš ještě dát dopořádku některé věci, které se uhnízdily ve tvém životě (tak jako v Kraji). Ale Ježíš ti pomůže dostat život pod kontrolu. Slibuje, že každý den, až do skonání světa, bude s tebou. Vydej se na cestu k „Hoře Osudu“ Golgotě – vyplatí se to.