Návod
k použití: Každá
lekce sestává ze slovní zásoby, která není určena k povinnému nabiflování,
nýbrž k vybírání podle chuti, a návrhů, jak ji používat, decentně a
citlivě doplněného o nejnutnější gramatický výklad. Od čtenáře se očekává,
že si nejenom přeloží uvedené větičky, ale bude na jejich základě tvořit
stále nové, nejprve podle stejného vzorce, pak stále košatější a originálnější,
dokud se úplně "nerozmluví". Pokud není - v hranatých závorkách
- uvedeno
jinak, slova se čtou přesně tak, jak jsou psána. Zkratka za slovem odkazuje
na (nejznámější) pramen, kurzíva na autorčiny dohady až pusté apokryfy.
4. lekce
V prvních třech lekcích jsme se naučili
tvořit jednoduché větičky o přírodě s užitím slovesa "ná" -
je; nejjednodušší množné číslo (quenijština má celkem tři!), tvoření
přídavných jmen slovesných a třetí stupeň přídavných jmen (ostatní se
nedochovaly). Dnes budeme pouze procvičovat a doplníme slovní zásobu.
-a- Doplňte odpovídající tvar
slovesa být a přídavné jméno ze závorky:
Lóti... Opole...Yáve...Sardi...Oryat...Lassi...Wilwarin...
(ninque - maline - karne - varne - morne - sinde - laique)
-b- Vybírejte a doplňujte vhodná slova: (Od
tohoto cvičení dále už občas potřebujete dnešní slovní zásobu.)
Arya ná ...., nan melima. Helle ná ...., ume hísie.
Aldi nar laique, ...., .... ar ..... Vista ná ..... Lassi nar .... - narwe ar
culine, varne ar maline, laique ar wenye, ..... Nar filumi, .... ar ..... Ná
lasselanta.
(maline - vanime - moice - ringa - culuine - quilda - vindya - sinde - rusce - nísime)
Ná ..... Nique. Ilqua ná ninque: ....,
.... ar ..... .... ná quilda, ume nén tanome, nan .... vanima. .... ar ....
nar narwe. Ná sinye.
(taure - hríve - síre - nanda - helle - niquis - Anar - sarnie)
-c- Myslete si každou větu rozloženou na tři části:
cosi je - jako něco - přídavné jméno. Složte je tak, aby dávaly smysl.
Tyulusse ná ve casar nísima. Norno ná ve tári
liltala. Feren ná ve quesse tulca. Siquilisse ná ve wende calaina. Silwin ná
ve coa nienala. Aiquaire ná ve nisse tunda.
-d- Doplňte vhodné přídavné jméno ve třetím
stupni (a v odpovídajícím čísle):
Fanyar... Lingwi... Nique... Oronti... Angor... Erume...
Titinwe... Ondo... Tuilindo
(alta - titta - anda - lunga - vilina - ringa - mixa - parca - larca)
-e- Doplňte šikovné přídavné jméno, případně
utvořené ze slovesa (ve správném tvaru):
Nén ... ná ... ar ... Lassi ... nar ... ar ... Aiwi
... nar ve miste ... Anar ... ná ..., ...
(alcarinqua - ite - lanta - linta - linda - laurea - malina - rusca - ringa -
sire - timpa)
Výsledky (uvádím pořadí doplňovaných slov čísly
jejich pořadí v závorce resp. větě ):
a:2,4,3,5,6,7,1
b: 4,7,1,5,9,6,2,10,8,3 - 2,1,4,8,3,6,7,5
c:3-6,1-3,2-4,6-5,4-2,5-1
d: 5,7,6,1,3,8,2,4,9 ve tvarech: ana ltean tittaan
andea llunga an vili near ring a ammi xeam parc aalla rca (správné umístění
mezer vám jistě nebude dělat potíže, přeházela jsem je jen proto, aby se
výsledky tak nevtíraly :)
e: 10,4,9,3,7,8,5,11,2,6,1 ve tvarech: al carin quait ilalan talalin
talin dalalau reamali nerus cerin gasir ilatim pala
Slovní zásoba:
| OBECNÁ SLOVA | |
| všechno (celek) všechno (před podst. jm. "každý", chová se jako příd.jm.) ilya [ilja] LotR tady tam příbytek trpaslík hobit obr elf člověk muž (jakékoli mluvící rasy) žena (dtto) dívka, panna syn, možná i hoch král (nejvyšší představitel rodu) královna není tančí zpívá zvoní, cinká padá pláče mírný, tlumený, laskavý, jemný, něžný tichý |
ilqua LR
|
SVĚTLO svítí ozařuje světlý jasný vyrovnaný, pokojně vznešený (o počasí: "jasný") ušlechtilá bytost, hrdina paprsek světla sláva slavný vyzařuje světlo záře (přeneseně duše, kterou elfové vnímali jako lampu, vyzařující z příbytku) bílá jiskra, zářivý bod, hvězda drobná hvězdička, jiskřivá kapka rosy apod. oheň ohnivě červený |
CALA [kala] LR calta [kalta] LR calya [kalja] LR calina [kalina] LR calima [kalima] LotR calaina [kalaina] QL callo [kallo] LR alca [alka] LR alcar [alkar] LotR alcarinqua [alkarinkwa] WJ faina LR faire MR tinwe MR titinwe QL nár LR narwa LR |
ČAS den (24 hodin od slunka západu) den (12 hodin od úsvitu do soumraku) ráno večer rozbřesk (velmi časné ráno, kdy ještě svítí hvězdy) stmívání noc hluboká tma, černá noc měsíc v roce sluneční rok "dlouhý" valinorský rok (144 slunečních) přírodní rok (koloběh ročních období) předjaří jaro léto podzim počátek podzimu (čas plodů) konec podzimu (čas uvadání) zima |
LÚME LR ré, áre (mn.č. ari) LR arya [arja] LR arin LR sinye [siňje] LR tindóme LR undóme LotR lóme, 3.p. lómin LR huine, fuine LR asta LotR coranar [koranar] LotR yén [jén] LotR loa (znamená též prostě rostlinný život) LotR coire [koire] LotR tuile LotR laire LotR lasselanta LR yávie [jávie] LotR quelle [kwelle] LotR hríve [říve] LotR |
PŘÍRODA (pokračování) hvozd, mohutný les les (neutrální slovo) hora hluboké údolí v horách údolí louka u vody, zavlažovaná pláň řeka teče oblázkový břeh palouk, travnaté prostranství pláň, plocha poušť, pustina vzduch jemný vánek závan, dechnutí vítr vichřice bouře, bouření temný mrak lije (někoho, něco) lije se, snad i ve smyslu silného deště kapka mlha lehká mlha hustá mrzne (o počasí) mráz sníh ledové květy led duha vlákno babího léta ptačí pero vlaštovka vonný |
taure LR al, 3.p. alden (mn.č. tedy aldi) QL oron, 3.p. oronten, mn.č. oronti LR tumbo LR nande UT nanda LR síre LR sire LR sarnie UT palis, 3.p. palisten QL palo QL erume LR vista LR víle QL hwesta (hw se čte labializované f) LotR súre LotR vanwa QL raumo A lumbo A ulya (min.č. ulyane) [ulja] LR ulwe, kořen ulu-, min.č. ulle QL limba LR hísie LotR hiswe LR nique, kořen nicu [nikwe, niku] WJ nixe WJ nique [nikwe] LR niquis [nikwis] WJ helke LR helyanwe [heljanwe] LR filume QL quesse LotR tuilindo LR nísima UT |
Vhodné je si celou lekci vytisknout (odkaz verze pro tisk / symbol tiskárny). K dispozici je také ke stažení ve formátu RTF (elfstina4.rtf, 17 KB)