Recenze na rozšířené Společenstvo Prstenu - jak působí na fanouška původního filmu? Které nové scény jsou nejlepší? Stojí zato film vůbec vidět?
Po mnoha článcích o rozšířeném Společenstvu, ve kterých jsem popisoval bonusy, kvalitu obrazu či informoval o zpoždění vydání disku na našem trhu, mohu konečně napsat recenzi, tedy můj vlastní pohled na výsledek mnohaměsíční práce Petera Jacksona a jeho týmu, jež byl očekáván mezi fanoušky skoro stejně jako Dvě Věže.
Máte rádi Společenstvo Prstenu tak, jak běželo v kinech? Považujete jej za skvělý, téměř dokonalý film? Pak vězte, že proti rozšířené verzi je to jen ukázka toho, do jak geniální podoby by mohl dospět. Pouhá předzvěst skutečně dokončeného filmu, ať si již režisér říká co chce o tom, že i s původní verzí je plně spokojen. Film si prošel obrovskou spoustou malých změn, ale i několika zásadními. Ostatně o tom, co bylo přidáno, se zde již mnohokrát psalo. Ale popis jednotlivých scén vytržených z kontextu neprozradí ani v nejmenším, jak působí ve filmu jako celku. Celé nové Společenstvo plyne tak nějak přirozeněji. Je pomalejší, jde víc do hloubky. Je temnější, více ukazuje moc a vliv Prstenu. A zároveň ukazuje i postavy a vztahy tak, jak to v původní verzi chybělo.
Genialitu nového zpracování předvede hned jedna z prvních delších přidaných
scén. Bilbo Pytlík píše úvodní kapitolu své knihy. Píše o hobitech a my
vidíme jejich poklidný život v Kraji. Do této scény je dokonale zapojen příjezd
Gandalfa a jeho setkání s Frodem, abychom po jejich dialogu byli svědky toho,
jak Bilbo marně hledá po kapsách Prsten a podléhá panice. Idyla Kraje je
narušena přítomností něčeho cizího, ďábelského ...
Ale jsou tu i drobnosti. Třeba když se Bilbo na oslavě narozenin skrývá před Lobelií Pytlíkovou ze Sáčkova. Nebo perfektní scéna s hudebním číslem z hospody U Zeleného Draka. "Alkoholická" písnička (ke stažení zde) a Samův zrak, jež se neustále obrací k Růže, jsou prostě nezapomenutelné.
A o pár minut později přijde jedna z nejlepších nových scén vůbec.
Fantastická hudba a zpěv na pozadí, hobiti sledují elfy, jež právě odcházejí
do Šedých Přístavů. Ta hudba a majestátnost prvorozených, kteří navždy
mizí ze Středozemě, jako mávnutím kouzelného proutku způsobí, že se vám
náhle udělá smutno. Ještě před tím, než o tom promluví Sam ...
A pak tu máme Komáří močály. Hobiti zapadávají do tůněk a sužuje je všudypřítomný otravný hmyz. Při nočním táboření Aragorn tiše zpívá baladu o Berenovi a Lúthien. Frodo se probudí, poslouchá, a pak se otáže, o jaké ženě to Aragorn zpívá. Ten smutně odpoví, že zpívá o lásce nesmrtelné elfky a člověka. A ještě smutněji odvětí na Frodův dotaz, jak vše dopadne, že Lúthien zemře. Na koho přitom myslí, je snad jasné ... a o co fatálněji pak působí scéna z můstku v Roklince, poznáte sami ...
Roklinka je vůbec podstatně vylepšena. Elrondova rada začíná neskutečnou scénou. Když Frodo předloží Prsten, Boromir povstane a začne vyprávět o svém snu. O básničce, která ho přivedla až do Imladris. A když již natahuje ruku k Prstenu, začne Gandalf recitovat verše z něj v černé řeči Mordoru. Náhle se setmí, začne vás mrazit. Fenomenální. Skvělou práci odvedl mimo jiné i Howard Shore s novou hudbou. Prostě ... to musíte vidět a slyšet.
Výborná je i scéna, ve které Aragorn stojí u hrobu své matky. A za ním
přichází Elrond. Mluví o tom, co je jeho osudem. Ale Aragorn odmítá stát
se králem lidí. Má pocit, že to není jeho cesta. A o pár okamžiků později
následuje notně vylepšená scéna s odchodem z Roklinky. Fantastická hudba
opět velice dopomáhá tomu, aby působila neskutečně smutně. Vůbec z celého
filmu máte podstatně silnější pocit jakési bezmoci, malosti. Jste jen malý
hobit v mašinerii mocných ...
Úžasná je i vsuvka na cestě z Caradhrasu ke dveřím do Morie. Gandalf ve skalách požádá Froda, aby jej při cestě přidržoval. A tiše k němu promlouvá o tom, že již jistě musí cítit narůstající moc Prstenu. Tato scéna je malou předzvěstí delšího rozhovoru, který poté následuje v Morii.
A neskutečných změn dostál Lothlórien. Hned setkání s Haldirem je zásadně
prodlouženo. Elfsky si promluví s Aragornem a Legolasem, což příliš nepotěší
Gimliho, který jim vůbec nerozumí. Také je nechce pustit dál s tím, že
Frodo přináší velké zlo. Ale nechá se Aragornem přemluvit, aby je následně
odvedl do Calas Galadhornu, sídla Galadriel. Záběr na vzrostlé Mallorny je
... no však se to tu už probíralo. Je to přesně něco, co v původní verzi
chybělo.
Ale to nejlepší má teprve přijít. Uvítání společenstva Celebornem a Galadriel je úžasné. Celeborn dostal podstatně více prostoru. Působí opravdu velice dobře. Sebejistě, přesvědčivě. Potěšilo mne, že Legolas popsal "Plamen a stín", který uvrhl Gandalfa do hlubin, jako Morgothova Balroga. Zmínku o tom, který se již nepočítá mezi Valar, jsem opravdu nečekal. A hromady dalších detailů potěší zrak i sluch pozorného fanouška. Sam recitující verše v hloubi lesa je jen jedním z nich.
A pak je tu také, jak jinak, scéna s předáváním darů. Hobitům jsou připnuty
elfí spony, Celeborn promluví o moci plášťů. Sam si ozkouší, jak
nestabilní jsou lodičky. Aragorn pak od Celeborna dostane nádhernou dýku. A
zbytek darů předá Galadriel. Legolasovi s úsměvem nový luk. Smíškovi a
Pipinovi dýky. Sam obdrží od Galadriel elfí lano a jeho dotaz, zda i on
dostane dýku, je odměněn pouze milým úsměvem. A Gimliho rozpaky jsou pak
kvitovány překrásným smíchem, jasným a bezstarostným. Takovým, jakým se
Galadriel smávala dříve ... Sledujeme rozhovor s Aragornem o Arwen a nakonec
Frodo dostane lahvičku se světlem. Družina vyplouvá na Anduinu a Gimli vypráví
o tom, jak jej návštěva Lothlórienu poznamenala. Prostě paráda.
Moc hezký je také úsek, ve kterém Boromir s Aragornem sledují plovoucí kládu, za kterou se schovává Glum. Boromir sděluje své obavy. Myslí si, že Glum k nim přivede nepřátele. Uvidíme také výbornou konfrontaci právě mezi Boromirem a Aragornem. Boromir žádá o trochu více důvěry ve svůj lid, stále chce jít i s Prstenem do Minas Tirith.
Závěrečná bitka na Amon Henu je také o hezký kus delší. Určitě potěší všechny ty, kterým přišlo, že spousta skřetů umřelo bez zásahu Aragorna a jeho společníků. Nebylo tomu tak, všichni se opravdu činili.
Uvidíme, s čím přijdou Dvě Věže. V tuto chvíli mohu říci, že rozšířené Společenstvo je o mnoho lepší než původní verze, i když to ocení spíš fanoušci knihy. Trošku mne zamrzelo, že Peter Jackson neupravil i některé další scény. Například ponechal původní souboj Gandalfa se Sarumanem, i když bylo možné sestříhat lepší verzi, na které by bylo vidět i skutečné (nemagické) údery holemi, a udělat vše trochu přesvědčivějším (takto byla celá sekvence natočena, v jednom z rozhovorů to popisoval choreograf soubojů). Ale to jsou spíše drobnosti a většině diváků to asi vůbec nepřijde. Rozšířené Společenstvo si za žádnou cenu nenechte utéct. Tak rád bych jej viděl v normálním nebo alespoň na pořádném domácím kině.
Tuto verzi Společenstva si můžete zakoupit na FilmCity. Pokud tak učiníte přes tento odkaz, přispějete drobnou částkou na provoz těchto stránek. Bohužel zatím není jisté, kdy se VHS a DVD na našem trhu objeví. Při troše štěstí již v prosinci.
Fotografie (obal, záběry z přidaných scén):
Články: