Katovna - Pán Prstenů, Potter ...
Napsal: Kanyapi dne 8.2. 2002, e-mail: Kanyapi@seznam.cz

   Nedávno jsem zhlédla pořad Katovna, jehož tématem byl PP, ale též Harry Potter a další podobná literatura. Dovolte mi podělit se o několik zajímavých myšlenek a podnětů, jakož i o mou polemiku s nimi.
   Jaký je rozdíl mezi filmem a literární předlohou? Film desakralizuje, zcivilňuje, zbavuje naléhavosti. Ne nadarmo je PP nazývám novodobým mýtem. Jeho filmové zpracování je však proti němu jen "dobrodružným příběhem". Ten mýtus, který se v nás rozeznívá, když na něj hledíme, je jen ozvěnou knihy v nás.
   Film nás zbavuje možnosti promítat se do příběhu s našimi vlastními představami, protože je dokonalý, dokončený, dodefinovaný. Co to pro nás znamená? Opět, když se dotýkáme mýtu, ozývají se odrazy a příběhy v nás - v každém trochu jiné - a cosi v nás mění, přetavují, čistí, chrání… každý doplní sám. Tak na nás působí PP. Ale film nás všechny, nemýlím-li se, trochu "bolel". Jako setkání s živým člověkem. Jenže my potřebujeme k životu i mýtické postavy, Oidipa, Sigurda, Romea, Ofélii… nebo Froda, Gandalfa… jsou neživí a přesto, nebo právě proto nám mají co dát. Ukazují nám dobré i špatné cesty, umírají místo nás, učí nás milovat. Dokážete si představit život bez svých literárních hrdinů? Jeden jinak dosti podivínský profesor mne hned v prvním ročníku vysoké školy velmi oslovil svou teorií o tom, že četba je jakýmsi očkováním proti životu. Když čteme příběh, ztotožňujeme se s hrdinou, prožíváme jeho příběh, jeho bolesti - a nakonec s ním třeba umíráme, nebo prožíváme s ním bolest ze smrti někoho jiného. Když se pak s tím samým "příběhem" setkáme ve vlastním životě, jsme schopni se s ním vyrovnat. Dokážete si představit, že byste v každé chvíli svého života měli pocit, že "jste na to sami"? Tolik malý exkurs do psychologie. Co s tím má co dělat film?
   Film nám nedává možnost konfrontovat se s "vlastním příběhem", s archetypy v nás. Film běží jako šílený. Kvůli stopáži jsou vystřihané všechny "oddechové scény" - ale ty mají v příběhu zcela nezastupitelnou roli! Dovolují utřídit si v hlavě pocity - jak nám, tak hrdinům. Opravdu, dramatičnost se podařilo přenést na plátno mistrně, s vnitřním poselstvím už je to slabší.
   Další, co tu chybí, a páni kritici si toho chytře všimli, to je vnitřní napětí, které prožívají hobiti. Vždyť oni tu cestu nepodstupují rádi! Ten pocit "obyčejných lidí =hobitů", kteří (v podstatě nedobrovolně, protože když máte na vybranou jen jednu možnost, že?… ) kráčí vstříc něčemu, co je přesahuje, ten pocit tu chybí. Možná je tu zřetelná snaha zrcadlit to u Froda, ale Pipin se Smíškem doslova "jedou na školní výlet" - no, jejich výroky před radou, která je celá "trochu mimo", jsou v tomto světle směšné. Film je příjemný, na zajímavých místech "odlehčený", ale někdy to je na úkor "hloubky významu". kniha je mnohovrstevnaté dílo - film nikoliv.
   Tolik k PP. Literární kritici se ještě pustili do Harryho a já jako jeho ctitel k tomu zkrátka musím něco říct. Jistá kritička vyčítá jeho autorce, že vykradla mnoho jiných knih - a jako příklad uvádí paralelu Brumbál - Gandalf. Co je to za absurditu? Obě dvě, mimochodem opravdu podobné postavy jsou odrazem stejného archetypu - mocného dobrého čaroděje. Není to tedy kopie, ale řekněme "pohádková postava" - podivuje se někdo nad tím, že vodník nebo zlý mág je hrdinou více než jediné pohádky? Dále je tu kniha srovnávána s Prachettem. Toto srovnání zaslouží být zařazeno ke stupidním přirovnáním typu Harry vs. Shakespeare. Srovnává snad někdo Děti z Bullerbynu s Peerem Gyntem? Nebo Medvídka Pů s Dostojevským? Harry je primárně literaturou pro děti, a dobrou literaturou pro děti, což snadno poznáme právě na tom, že osloví i dospělé čtenáře. Výrok, že je jen plodem grafomanství, stejně jako chudák výborný Prachett je hořkým skřípáním zuby nad tím, že někdo je schopen napsat 4 knihy, jejichž kvalita neklesá, ba naopak.
   Poslední věc, jedna myšlenka, která mne oslovila opravdu hodně. Harry obsahuje v sobě zcela zásadní výchovné téma - je to příběh boje Dobra se Zlem, které se nedá porazit, ale se kterým se přesto musí stále bojovat. A to je přece nejvlastnější příběh našeho života a světa.

..:: Článek na webu: http://www.jcsoft.cz/fantasy/viewnews.asp?id=147 ::..
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tento text byl převzat 11.12.2024 22:13:12 z webu Film Pán Prstenů - http://lotr.jcsoft.cz/
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------